HAT-P-32 b je exoplaneta typu horkého Jupitera, která obíhá hvězdu HAT-P-32 v souhvězdí Andromedy ve vzdálenosti 943,26 světelného roku od Země. Svou hvězdu oběhne jednou za 2,2 dne a pohlcuje záření o intenzitě 2 505 601 W/m². Nejvýmluvnějším číslem planety jsou heliové chvosty zjištěné v červnu 2023: v datech z teleskopu Hobby-Eberly dosáhly jejich projektované délky přes 53násobek poloměru planety, což z nich dělá jedny z největších struktur dosud spojených s jakoukoli exoplanetou.
Základní údaje
- Hmotnost: 0,68 hmotností Jupiteru (216,12× Země)
- Typ tělesa: exoplaneta
- Mateřská hvězda: HAT-P-32
- Poloměr: 141 554 km (22,22× Země)
- Hustota: 108 kg/m³ (0,02× Země)
- Teplota: 1 836 K (1 563 °C)
- Oběžná doba: 2,2 dní
- Velká poloosa: 5 081 840 km
- Výstřednost dráhy: 0,16
- Vzdálenost: 943,26 sv. let
- Ozáření: 2 505 601 W/m²
- Objeveno: 2011
- Metoda objevu: Transit
Fyzikální vlastnosti
HAT-P-32 b má hmotnost 0,68 Jupiterovy hmotnosti, tedy přibližně 216,12násobek hmotnosti Země. Jeho poloměr činí 141 554 km — 22,22krát více než poloměr Země — a patřil v době objevu k největším naměřeným poloměrům mezi tehdy známými tranzitujícími exoplanetami. Kombinace velké velikosti a relativně nízké hmotnosti dává planetě střední hustotu pouhých 108 kg/m³, tedy jen 0,02násobek hustoty Země.
Teplota planety dosahuje 1 836 K (1 563 °C). Data ze sekundárních zákrytů měřených sondou Spitzer publikovaná v roce 2014 odhalila poměry toku planeta–hvězda 0,364 % ± 0,016 % na vlnové délce 3,6 μm a 0,438 % ± 0,020 % na 4,5 μm. Modely odpovídající těmto hodnotám upřednostňují atmosféru s teplotní inverzí na denní polokouli a neúčinným přenosem tepla z denní strany na noční.
Oběžná dráha a orientace
Velká poloosa dráhy HAT-P-32 b měří 5 081 840 km. Oběžná excentricita činí 0,16 a jedna perioda trvá 2,2 dne.
Obzvláště výraznou vlastností soustavy je sklon oběžné roviny vůči rovníkové rovině hvězdy. Albrecht et al. změřili v roce 2012 průmět úhlu spin-orbit do roviny oblohy λ = 85° ± 1,5° pomocí Rossiterova–McLaughlinova efektu: planeta obíhá prakticky nad póly hvězdy, tedy na téměř polární dráze.
Objev a potvrzení
Síť HATNet identifikovala HAT-P-32 b jako kandidátní planetu již v roce 2004. Hvězda HAT-P-32 vykazuje výrazný radiálně-rychlostní šum přibližně 80 m/s, který znemožňoval jednoznačné potvrzení. Potvrzení si vyžádalo přibližně tři roky dalšího pozorování.
Objev formálně oznámil Hartman et al. v článku odeslaném do redakce 6. června 2011. Článek zároveň představil sousední exoplanetu HAT-P-33 b a oba světy označil jako planety s jedněmi z největších změřených poloměrů v tehdejším katalogu tranzitujících exoplanet. Hostitelská hvězda HAT-P-32, vedená také jako GSC 3281-00800, je trpaslík pozdního spektrálního typu F až raného G s vizuální magnitudou V = 11,289 — pod prahem viditelnosti pouhým okem.
Dvojhvězdný systém
HAT-P-32 není osamělá hvězda. V projektované vzdálenosti přibližně 2,9 úhlové vteřiny, odpovídající přibližně 830 astronomickým jednotkám, ji doprovází trpasličí hvězda HAT-P-32 B spektrálního typu M1.5. Tato druhá složka byla rozlišena pomocí adaptivní optiky a její efektivní teplota byla změřena na 3 565 ± 82 K.
Heliové chvosty a atmosférický únik
V červnu 2023 publikoval Zhang et al. v časopise Science Advances výsledky pozorování teleskopem Hobby-Eberly na observatoři McDonald. Detekce heliových přílivových chvostů unikajících z atmosféry HAT-P-32 b dosáhla statistické signifikance 14σ. Vedoucí i sledující chvost dosahují v projekci délky přes 53násobek poloměru planety. Tyto struktury patří k největším dosud pozorovaným útvarům spojeným s jakoukoli exoplanetou.
Stabilita dráhy a hledání dalších těles
Analýza tranzitních časových variací (TTV) vycházela z 45 tranzitů zaznamenaných sítí YETI (Young Exoplanet Transit Initiative). Žádná z odchylek nepřekročila přibližně 1,5 minuty, což vylučuje přítomnost blízkého planetárního tělesa s dostatečnou hmotností, aby gravitačně rušilo dráhu HAT-P-32 b.
Zajímavosti
- Průvodní trpasličí hvězda HAT-P-32 B obíhá v projektované vzdálenosti přibližně 830 astronomických jednotek od hvězdy nesoucí planetu a přispívá přibližně 4 % světla v pásmu K. Tento podíl bylo nutné pečlivě odečíst při měření hloubky sekundárního zákrytu HAT-P-32 b, protože přebytečné světlo by zkreslilo odvozený poměr toku planeta–hvězda. (iopscience.iop.org)
Zdroje údajů
Údaje aktualizovány: 2026-10-28