Číslo, které kolovalo internetem, se v katalogu nenašlo
5,52násobek vzdálenosti Měsíce, tak se uvádí průlet asteroidu s označením 2026 RF15 kolem Země 19. září 2026. Zní to jako konkrétní, ověřitelný údaj: Měsíc je od nás v průměru 384 000 kilometrů, takže stačí vynásobit a vyjde zhruba 2,12 milionu kilometrů, tedy 0,0142 astronomické jednotky (AU; jedna AU je 149,6 milionu kilometrů, průměrná vzdálenost Země od Slunce). Jenže právě u tohoto čísla je háček, který je stejně důležitý jako samotná vzdálenost.
Záznam s touhle přesnou kombinací data, času a vzdálenosti se nepodařilo dohledat v žádném veřejně dostupném zdroji NASA JPL CNEOS (Center for Near-Earth Object Studies), instituce, která vede katalog Close Approach Data, databázi drah a průletů blízkozemních těles sestavenou z pozorování po celém světě. Objekty s podobně znějícím katalogovým označením v databázi existují, žádný z nich ale uváděným parametrům neodpovídá. Dokud se zdrojový záznam nenajde, nejde tvrdit, že čísla v oběhu jsou měřená data. Jsou to zatím jen nepotvrzené údaje, a to platí i o samotné existenci tělesa pod tímto označením.
Co by metr znamenal, kdyby platil
Kdyby se čísla potvrdila, šlo by o obyčejný bezpečný průlet, ne o riziko srážky, jen o vzdálenost, která se dá přesně spočítat z pozorování dráhy. 5,52násobek vzdálenosti Měsíce zní jako klidná rezerva. Uváděná rychlost při průletu, 14,1 kilometru za sekundu, přes 50 000 kilometrů za hodinu, ale připomíná, že i „daleko“ podle měsíčního měřítka znamená pro takové těleso pouhé hodiny letu. Bezpečná vzdálenost a rychlý pohyb jsou dvě různé věci, a žádná z nich neznamená, že těleso mířilo k Zemi.
Uváděný průměr tělesa, 20 až 44 metrů, by navíc zůstal odhadem i v případě, že by se existence objektu potvrdila. Takové rozpětí se nepočítá měřením, vychází z jasnosti tělesa, takzvané absolutní magnitudy, a ze dvou předpokládaných hodnot albeda, tedy podílu světla, který povrch odráží. Čím tmavší povrch, tím větší těleso musí být, aby svítilo stejně jasně, a proto je rozsah tak široký. Bez radarového echa nebo přímého snímku, jaké mají jen lépe prozkoumané asteroidy, se takové číslo nedá zpřesnit, jen zúžit, až přijdou další pozorování.
Proč na tom záleží
Blízkozemní asteroidy prolétají kolem Země pravidelně a drtivá většina z nich projde v bezpečné vzdálenosti, kterou lze přesně dohledat u zdroje, katalogové číslo, minuta UTC, vzdálenost na čtyři platná místa. Právě tahle preciznost je důvod, proč se podobným datům dá věřit, ale jen tehdy, když je skutečně možné je u zdroje dohledat. Když se záznam dohledat nepodaří, neznamená to, že těleso neexistovalo. Znamená to, že číslo, které koluje, zůstává nepotvrzené, a proto se nedá vydávat za fakt.
Snímek samotného tělesa k dispozici není. Asteroidy o velikosti kolem desítek metrů se při průletu obvykle zachytí jen jako bod světla na záběrech přehlídkových dalekohledů, ne jako detailní fotografie povrchu. Cokoli, co by vypadalo jako záběr takového tělesa zblízka, by bylo ilustrací, ne skutečným snímkem.