Kolem Země proletěl balvan velký jako rodinný dům, jen pětkrát dál, než je Měsíc
Kus horniny, který by se vešel vedle řadového domku, prolétl kolem Země v takové vzdálenosti, že by ji podél cesty k Měsíci museli urazit skoro pětkrát. Zní to jako slušná rezerva. V katalozích blízkých průletů je to ale pořád položka, která se sleduje, ne proto, že by cokoliv hrozilo, ale proto, že právě tahle kategorie vzdáleností je ta, kterou chtějí mít astronomové spočítanou do posledního kilometru.
Jak to víme
Těleso označené 2026 TB2 prolétlo kolem Země 16. října 2026 v 07:16 UTC. Dráhu spočítali astronomové z Centra pro studium blízkozemních objektů NASA (JPL CNEOS) ze série pozorování polohy tělesa na obloze, z nich se zpětně odvodí, po jaké křivce asteroid kolem Slunce obíhá a kudy přesně prošel kolem Země. Katalog uvádí vzdálenost nejbližšího přiblížení jako 298,87násobek poloměru Země; po přepočtu (poloměr Země 6 371 kilometrů) to vychází na přibližně 1 903 900 kilometrů. Právě tenhle výpočet, ne přímé měření pásmem, je to, čemu se v astronomii říká dráhové řešení: čím víc pozorování do něj vstoupí, tím přesnější vzdálenost na konci vyleze.
Metr: pětkrát dál než Měsíc
Nejpoužitelnější jednotka pro takovou vzdálenost není kilometr, ale vzdálenost k Měsíci, průměrně 384 400 kilometrů. Proti ní vyjde průlet 2026 TB2 na 4,95násobek této vzdálenosti. Je to standardní míra, kterou NASA používá pro katalogizaci blízkých přiblížení, protože každý má v hlavě obrázek Měsíce na noční obloze a dokáže si ho vynásobit. V astronomických jednotkách (zkratka AU; 1 AU = 149 597 870,7 kilometru, průměrná vzdálenost Země od Slunce) to vychází na 0,01273 AU, číslo, které se do stejné věty vejde, ale smysl mu dává právě ten násobek Měsíce. I necelých pět vzdáleností k Měsíci je proti vzdálenosti k nejbližší planetě pořád jen zlomek cesty, proto se i takový průlet v katalozích vede jako těsný, přestože nikdy nešlo o riziko srážky.
Odhad: dům, nebo spíš bytovka?
Přesný průměr 2026 TB2 nikdo nezměřil pásmem ani radarem. Odhad, 24 až 54 metrů, vychází z jasnosti tělesa na obloze (absolutní magnituda 25,2) a z předpokladu, jak moc jeho povrch odráží sluneční světlo, takzvaného albeda. Pro tmavý, uhlíkatý povrch s albedem 0,05 vychází asteroid blíž k horní hranici rozsahu, pro světlejší kámen s albedem 0,25 blíž ke spodní. Čím širší rozsah albeda připustíme, tím širší je i odhad velikosti; prakticky stejný postup a téměř totožné číslo, 24 až 53 metrů, vyšly i pro podobně jasný asteroid 2022 TM2, který tehdy prolétl kolem Země ještě blíž, do jedné vzdálenosti k Měsíci. Je to ukázka, jak se odhady velikosti u takto malých těles dělají běžně, ne výjimka.
Co zůstává otevřené
Skutečné složení povrchu 2026 TB2 a jeho skutečná odrazivost nejsou známé, bez radarové ozvěny nebo opakovaného sledování jasnosti se rozsah 24 až 54 metrů nedá zúžit na jedno číslo. V některých záznamech k tomuto průletu figuruje i rychlost kolem 8,8 kilometru za sekundu, tuhle hodnotu se ale nepodařilo nezávisle ověřit v primární tabulce, takže ji bereme jako nepotvrzenou, ne jako změřený fakt, a stejně nepotvrzené je i srovnání k rychlosti kulky, které se k ní v některých zdrojích přidává. Otevřené zůstává i to, kdo a kdy 2026 TB2 objevil; to se u dostupných zdrojů zatím nedá dohledat.
Žádný dalekohled ani sonda si 2026 TB2 nevyfotily zblízka, na ostrý snímek je příliš malý a celý průlet příliš rychlý. Cokoliv, co se k němu dá najít jako obrázek, je buď diagram dráhy z katalogu, nebo ilustrace. Nikdy fotografie tělesa samotného.