TOI-6662 b: rok kratší než jeden pracovní den
Vstaneš, odpracuješ směnu, večer padneš do postele, a mezitím, na jedné vzdálené planetě, uplyne celý rok. Žádná nadsázka: jeden oběh planety TOI-6662 b kolem její hvězdy trvá 25 397,291 sekund. Po převodu je to 7,1 hodiny, tedy zhruba doba letu z Prahy do New Yorku, nebo rozpětí mezi ranním budíkem a večerním usnutím. Tahle planeta nezná roční období v lidském slova smyslu. Má „rok”, který se vejde do jediného dne.
Rok kratší než kalendář
Země oběhne Slunce za 365 dní. TOI-6662 b zvládne stejný úkol, jeden kompletní kruh kolem vlastní hvězdy, 1 243krát rychleji. V číslech to znamená poměr period 8,048×10⁻⁴: perioda planety dělená periodou Země. Je to poctivé srovnání, protože obě strany měří přesně totéž, dobu jednoho oběhu. Jen u jedné planety ten kruh naběhá za dvanáct měsíců a u druhé za dobu jedné pracovní směny.
Jak to víme
Objev byl ohlášen v roce 2026 a metoda je tranzitní: dalekohled dlouhodobě sleduje jasnost hvězdy a čeká na pravidelné, krátké propady, které nastávají, když planeta přejde přes její kotouč. Z délky a hloubky těchto propadů se pak počítá perioda oběhu a přibližná velikost tělesa, a přesně tahle dvě čísla, perioda a poloměr, jsou v katalogu uvedená jako přímo změřená z křivky jasnosti. Katalogové označení „TOI” odkazuje na misi TESS, družici, která právě tranzitní metodou planetu v roce 2026 objevila, spolu s desítkami dalších nových těles v téže dávce archivních záznamů. Typ mateřské hvězdy zůstává v katalogu nevyplněný: pole, kam patří spektrální třída, je prázdné.
Co se jen odhaduje
Rovnovážná teplota planety vychází na 1 113,59 K, zhruba 840 °C. Je to model, ne odečet teploměru: dopočítává se z toho, jak blízko hvězdě planeta obíhá, a z předpokladů o tom, jakou, pokud vůbec nějakou, má atmosféru. Skutečná teplota se od tohohle čísla může lišit. Vedle teploty se v katalogu objevuje i odhad dopadajícího záření, zhruba stovky tisíc wattů na metr čtvereční, tedy řádově stovky násobků toho, co dostává Země. Tahle konkrétní hodnota ale v archivu zatím čeká na nezávislé ověření, katalog ji vede jako nepotvrzenou položku, ne jako hotový výsledek, a proto ji tu neuvádíme na desetinná místa.
Sourozenec Země jen na papíře
TOI-6662 b má 0,94násobek poloměru Země a 0,78násobek její hmotnosti, tedy 4,652×10²⁴ kilogramu, při podobné hustotě. Na papíře to vypadá jako sourozenec domovské planety. Jenže velikost a hustota nic neříkají o tom, jak blízko hvězdě planeta sedí. Sedm hodin na jeden oběh znamená těsnou blízkost, při které nedávají smysl žádná zemská léta ani zimy. „Podobná velikost” tu neznamená „podobné prostředí”, je to past, do které lidská intuice padá úplně automaticky.
Co zatím nevíme
Nevíme, jestli je TOI-6662 b vázaná slapově ke své hvězdě, tedy jestli jí stále ukazuje stejnou stranu. Nevíme, jestli má vůbec atmosféru. A nevíme ani jistě, jestli je její dráha opravdu kruhová, v datech se zatím počítá s excentricitou rovnou nule, což může být skutečná vlastnost dráhy, nebo jen zjednodušující předpoklad modelu, dokud nepřibudou přesnější pozorování. Fotografie planety neexistuje a technicky ani existovat nemůže: žádný dalekohled nedokáže z takové vzdálenosti rozlišit její kotouč. Jediný vizuál, který k TOI-6662 b patří, je buď umělecká představa, nebo graf poklesu jasu hvězdy při tranzitu, a přesně tak by měl být i označený.