Kolem Země proletěl dům velký jako sídliště, a nikdo ho neviděl
Kus skály velký zhruba jako panelový dům prolétl kolem Země a nezahlédlo ho jediné lidské oko ani běžný dalekohled. Nebylo to tím, že by se schovával. Ve vzdálenosti, do které se k nám přiblížil, je i takhle velké těleso jen slabý bod světla, ten odhalí jedině citlivé přístroje a trpělivý výpočet dráhy. Asteroid 2019 AS2 minul Zemi 2. října 2026, podle předběžných údajů kolem 21:28 SELČ.
Metr: vzdálenost, kterou má každý nad hlavou
Nejblíže k Zemi se asteroid přiblížil na vzdálenost asi 1,7 milionu kilometrů. Takové průlety se v astronomii obvykle udávají v násobcích vzdálenosti Měsíce od Země, tedy 384 400 kilometrů, číslo, které má každý z nás doslova nad hlavou při každém pohledu na Měsíc v úplňku. 2019 AS2 proletěl v 4,48násobku této vzdálenosti.
Proč to zní bezpečněji, než doopravdy je
Čtyři a půl násobku vzdálenosti k Měsíci zní jako pohodlná rezerva. Jenže těleso letělo rychlostí 7,3 kilometru za sekundu, a celou tuhle vzdálenost by tou rychlostí urazilo za necelé tři dny, v měřítku vesmíru, kde se vzdálenosti běžně počítají na roky, skoro žádný čas. Tahle rychlost zároveň souvisí s tím, proč o podobných tělesech vůbec něco víme: kusy skály velké jen desítky metrů jsou pro přehlídkové dalekohledy prakticky neviditelné, dokud se k Zemi takhle nepřiblíží. Jinak zůstávají ztracené mezi hvězdami, a právě díky průletům, jako je tenhle, je vůbec možné je najít a spočítat jim dráhu.
Jak to víme
Dráhu, čas i vzdálenost průletu spočítal systém NASA JPL CNEOS, katalog, který sbírá pozorování z pozemních přehlídkových dalekohledů a z opakovaných měření polohy skládá dráhové řešení tělesa. Není to jeden přístroj namířený na jeden cíl, ale výpočet, který se s každým dalším pozorováním zpřesňuje. Číslo 4,48 lunární vzdálenosti i hodnota 1,7 milionu kilometrů jsou výsledkem právě tohoto výpočtu, ne odhad od oka. Přesný čas největšího přiblížení se z dostupných záznamů nepodařilo nezávisle ověřit na primárním zdroji, takže ho uvádíme jako předběžný údaj. Daleko od Země má 2019 AS2 zdánlivou jasnost kolem 23. magnitudy, v astronomii to znamená těleso hluboko za hranicí toho, co kdy rozezná lidské oko, a je viditelné jen díky dlouhé expozici a opakovanému snímkování oblohy.
Jak velký ten kámen vlastně je
Tady končí jistota. Žádný radar ani zákrytové měření 2019 AS2 zatím nezachytily, takže jeho průměr nikdo přímo nezměřil. Odhad 37 až 82 metrů vychází z toho, jak jasně se asteroid jeví v dalekohledu, a ze dvou předpokládaných hodnot albeda, podílu slunečního světla, který povrch tělesa odráží zpátky do vesmíru. Tmavší povrch by znamenal větší těleso, světlejší naopak menší. Dokud někdo nezměří skutečné albedo přímo, zůstává celé rozmezí otevřené a jedno přesné číslo dát nejde.
Co zatím nevíme
O 2019 AS2 známe v podstatě jen jeho dráhu a přibližnou velikost. Složení, skutečné albedo, rychlost rotace ani tvar tělesa potvrzené nejsou. Fotografie z průletu neexistuje, v záznamech přehlídkových dalekohledů je asteroid jen bod světla, a jediný obrázek, který se k události váže, je dráhový diagram CNEOS, grafické znázornění výpočtu, ne snímek z kamery. Ani to, kdy a jakým pozorovacím programem byl 2019 AS2 poprvé objeven, se z dostupných záznamů nepodařilo ověřit.