Planeta, co by plavala na vodě
Dvakrát větší než Jupiter, a přitom tak lehká, že by plavala na vodě. HIP 65 A b je obří plynová koule obíhající hvězdu HIP 65 A, a patří k nejnafouklejším exoplanetám, jaké se kdy podařilo zachytit.
Metr: dvakrát Jupiter, ne dvaadvacetkrát Země
Poloměr planety vychází na 1,451×10⁸ m, což je 2,03násobek poloměru Jupiteru (6,99×10⁷ m). Katalogy ji občas popisují i jako 22,78násobek poloměru Země (6 371 km), číslo, které zní dramatičtěji, ale plete měřítko s dojmem. Srovnávat plynového obra s plynovým obrem dává skutečnou fyzickou představu; násobení poloměrem kamenné Země jen nafukuje velké číslo ještě víc.
Jak to víme
V červenci 2020 oznámil tým vedený L. D. Nielsenem objev planety z dat přehlídky TESS, byla to jedna ze tří planet typu horký Jupiter, které tým publikoval najednou. Metoda je tranzitní: planeta prochází před diskem hvězdy a na pár hodin jí ubere kousek světla. Z hloubky a tvaru toho poklesu se dá dopočítat poloměr, jenže u HIP 65 A b je ten výpočet mimořádně křehký. Planeta hvězdu nepřechází napříč, ale jen těsně po okraji; astronomové tomu říkají tečný průchod. Proto sám objevitelský tým i pozdější přepočet označují odvozený poloměr za špatně podložený, odhady sahají od 1,54 do 2,64 poloměru Jupiteru.
Hmotnost je jiný případ
Zatímco poloměr kolísá, hmotnost planety změřili metodou radiální rychlosti, ze zpomalování a zrychlování hvězdy, jak ji planeta gravitačně popotahuje, na 3,213 hmotnosti Jupiteru, tedy zhruba 6,1×10²⁷ kg, přes tisíc hmotností Země. Spojíte-li tuhle solidní hmotnost s nejistým, ale obřím poloměrem, vyjde odhad hustoty kolem 480 kg/m³. To je méně než hustota Saturnu, jediné planety sluneční soustavy, jejíž průměrná hustota je nižší než hustota vody. I tahle hodnota je ale odvozená a nese po poloměru velké rozpětí nejistoty, odhady sahají od zhruba 220 do 1 090 kg/m³.
Proč se nafoukla
Planeta obletí hvězdu po kruhové dráze jednou za 0,981 dne, tedy zhruba za 23,5 hodiny, ve vzdálenosti pouhých 0,01782 astronomické jednotky, to je zhruba 56krát blíž své hvězdě, než je Země od Slunce. Model rovnovážné teploty pro takovou blízkost počítá s hodnotou 1411 kelvinů, tedy 1 138 stupňů Celsia. Není to teploměr přiložený k planetě, ale výpočet z toho, kolik záření od hvězdy na atmosféru dopadá. Taková blízkost a horko jsou nejpravděpodobnějším vysvětlením nafouklé atmosféry, pořád ale jde o model, ne o naměřený mechanismus.
Hvězda v páru
HIP 65 A je chladnější a o něco menší hvězda typu K4V s hmotností 0,781 hmotnosti Slunce a poloměrem 0,7242 poloměru Slunce. Má i společníka, hvězdu HIP 65 B, která ji obíhá ve vzdálenosti 269 astronomických jednotek, tedy 269krát dál, než je Země od Slunce. Celá soustava je od nás vzdálená 61,89 parseku, tedy asi 1,910×10¹⁸ m.
Co zůstává otevřené
Fotografie HIP 65 A b neexistuje a vzniknout nemůže, tranzitní metoda dává jen křivku jasnosti hvězdy, žádný snímek disku planety. Otevřené je i to, jak přesně je planeta velká: jedna nezávislá analýza naměřila hloubku tranzitu jen 2 procenta, zatímco katalog NASA uváděl 8,2 procenta, a shoda na poloměru z toho nevzešla. Otevřený zůstává i osud dráhy, jedna studie z roku 2024 zaznamenala mírné prodlužování oběžné doby, druhá ze stejného roku žádnou změnu nenašla. U planety, která oběhne svou hvězdu rychleji, než se Země jednou otočí kolem osy, se zřejmě ještě chvíli budeme dohadovat, co přesně tam vidíme.