Jedna otočka kolem hvězdy ji zavede těsně nad její povrch. Při další se vzdálí tak daleko do tmy, že by ji stejný dalekohled ze stejného místa podruhé nenašel. Žádné těleso v naší sluneční soustavě takhle neobíhá, a tahle planeta je navíc plynový obr, ne kus ledu a prachu.
Dráha, co se kruhu ani nepodobá
Výstřednost dráhy říká, jak moc se elipsa liší od kružnice: nula znamená dokonalý kruh, číslo blížící se jedné znamená protáhlý, skoro tužkovitý ovál. Dráha Země má výstřednost jen 0,0167, kdybyste ji viděli shora, rozdíl mezi nejbližším a nejvzdálenějším bodem byste okem sotva postřehli. Katalogy NASA (exoplanets.nasa.gov i science.nasa.gov) shodně uvádějí u planety HD 80869 b výstřednost 0,92, tedy zhruba pětapadesátkrát víc než u Země.
Žádná planeta v naší soustavě se téhle hodnotě ani nepřibližuje. Nejblíž má dráha Halleyovy komety s výstředností kolem 0,967, komety, která se pravidelně vzdálí do tmy a zase vrátí, a lidé ji podle toho znají. HD 80869 b se tomuto extrému blíží víc než cokoli jiné v naší soustavě, samotnou kometu ale ještě nepřekonává.
Kometa, nebo obr?
Halleyova kometa zvládá tuhle dráhu jako kus ledu a prachu široký pár kilometrů. HD 80869 b opisuje prakticky stejně protáhlou trajektorii, ale jako těleso o hmotnosti řádu tisíce Zemí, plynový obr, ne drobek z okraje soustavy. Je to, jako by po dráze komety obíhala obří plynová koule, jen kolem úplně jiné hvězdy.
Jak to víme
Planetu objevil v roce 2021 tým astronomů vedený Demangeonem. Použili metodu radiální rychlosti: sledovali nepatrné, pravidelné posuny ve spektru hvězdy HD 80869, způsobené gravitačním tahem obíhajícího tělesa. Tahle metoda neměří planetu přímo, měří, jak s ní hvězda popojíždí sem a tam. Z téhle křivky se dopočítá i tvar dráhy, a odtud pochází hodnota 0,92. Výstřednost je tedy odvozená veličina z modelu dráhy, ne přímé odečtení z přístroje, proto se u ní číslo za druhou desetinnou pozicí bere opatrně.
Objev byl součástí balíku šesti nových takzvaných studených Jupiterů, obřích planet obíhajících daleko od svých hvězd –, mezi nimiž měla HD 80869 b jednu z nejvýstřednějších zaznamenaných drah u exoplanety vůbec. Záznam je veřejně v katalogu NASA Exoplanet Archive.
Hvězda HD 80869 je od nás vzdálená asi 278,5 světelného roku, spočítáno z její paralaxy, nepatrného úhlového posunu, který vzniká tím, jak se Země v průběhu roku posouvá po vlastní dráze. Samotná planeta oběhne svou hvězdu jednou za 4,8 roku, ve střední vzdálenosti necelých 2,91 astronomické jednotky (jedna astronomická jednotka, AU, je průměrná vzdálenost Země od Slunce, 149,6 milionu kilometrů).
Co je jen odhad
Hmotnost planety už není přímé měření, je to model navázaný na křivku radiální rychlosti a na odhad úhlu, pod kterým dráhu vidíme ze Země. Proto se katalogy NASA v číslech mírně rozcházejí: jeden udává 5,66 hmotnosti Jupiteru, druhý přepočtem vychází na zhruba 5,06, třetí uvádí 5,065. Jde o hmotnost, ne váhu, ta ve vesmíru nedává smysl, souhrnně odhady sahají od necelých 5,1 do 5,7 hmotnosti Jupiteru. Poloměr vychází z podobného modelu na 1,14 až 1,15 poloměru Jupiteru. Je to plynový obr, ne pozůstatek kometárního jádra, jen na dráze, která by slušela spíš kometě.
Co zůstává otevřené
Kolik desetinných míst má výstřednost doopravdy, se z dostupných katalogů ověřit nedá. NASA ji uvádí zaokrouhlenou na 0,92, přesnější třetí místo se v archivních tabulkách nepodařilo dohledat, takže zůstává nepotvrzené. Jak taková dráha vlastně vznikla, se z dat nevyčte. Mohlo jít o gravitační rušení dalším, zatím neobjeveným tělesem ve stejné soustavě. Mohlo jít i o pozůstatek starého rozptylu, kdy planeta dostala gravitační kopanec od jiné planety a skončila na protažené dráze. Obě možnosti leží na stole, žádná z nich potvrzená není.
Fotka, která neexistuje
Žádný dalekohled HD 80869 b nevyfotil. Je příliš malá, příliš blízko své hvězdě a metoda, kterou ji objevili, obrázek stejně nikdy nevyrábí, radiální rychlost zachycuje jen chvění hvězdy, ne světlo planety. K dispozici je jen umělecká představa plynového obra a graf té chvějící se křivky z objevného pozorování z roku 2021. Pokud se k tomuhle textu připojí obrázek samotné planety, jde o ilustraci, ne o fotografii.