Dráha, která patří spíš kometě
Elipsa, po které jedna vzdálená planeta obíhá svou hvězdu, je tak protažená, že mezi planetami prakticky nemá obdobu. Planeta se jmenuje HD 26161 b a číslo, které ten tvar popisuje, je 0,92. Pro srovnání: Země obíhá po dráze s hodnotou 0,0167, tedy skoro po kruhu, a ani Merkur, nejvýstřednější planeta naší soustavy, nepřekročí 0,206. Podle běžně uváděných hodnot se dráha Halleyovy komety, která se k nám vrací jednou za lidský život, pohybuje kolem 0,967. HD 26161 b je svým číslem mnohem blíž kometě než jakékoli planetě, kterou znáte z učebnice.
Co excentricita vlastně měří
Excentricita neříká nic o vzdálenosti ani o rychlosti, je to čisté číslo od 0 do 1, které popisuje jen tvar elipsy. Nula znamená dokonalý kruh, číslo blízko jedné znamená protažený ovál, jehož jeden konec se tiskne těsně k ohnisku (tady ke hvězdě) a druhý se od něj vzdaluje na mnohonásobek té vzdálenosti. Je to tvar, který si člověk dovede rovnou představit: natažený ovál, ne abstraktní desetinné číslo. Rozdíl mezi 0,92 a orientační hodnotou Halleyovy komety je menší než rozdíl mezi HD 26161 b a Zemí, 0,92 proti 0,0167. Tahle planeta má tvarem dráhy blíž ke kometám než ke svým sousedům ve vlastní planetární rodině.
Jak se pozná tvar dráhy, kterou nikdo nefotil
Žádný dalekohled HD 26161 b nevyfotil. Objev z roku 2021 stojí na metodě radiální rychlosti: gravitace planety nepatrně rozhoupe mateřskou hvězdu, ta se pohybuje maličko k nám a od nás, podobně jako houkačka sanitky zní jinak, když se blíží, a jinak, když se vzdaluje. Tenhle nepatrný posuv ve světle hvězdy HD 26161 zachytil spektrograf HIRES na Keckově dalekohledu v rámci přehlídky California Legacy Survey. Co se tu doopravdy změřilo, je kolísání rychlosti hvězdy v čase. Tvar dráhy planety, a tedy i hodnota 0,92, je z téhle křivky teprve dopočítaný údaj: model proložený přes naměřená data, ne číslo odečtené přímo z přístroje. A modely se mění: objevová práce z roku 2021 vyšla s hodnotou 0,82 (s nejistotou +0,06/−0,05), novější katalogový odhad NASA ji posunul na 0,92.
Hmotnost obra, dráha vetřelce
HD 26161 b váží v přepočtu 28,46krát víc než Jupiter, největší planeta naší soustavy, v kilogramech je to asi 5,4 × 10²⁸ kg, přibližně 9045násobek hmotnosti Země. Je to odhad, ne vážení: hmotnost odvozená z radiální rychlosti závisí i na sklonu dráhy vůči nám, a ten u HD 26161 b není přesně známý. Přesto tahle kombinace láme zažitou představu. Obří plynné planety, které známe nejlíp, včetně těch v naší vlastní soustavě, obíhají skoro po kruhu. HD 26161 b má hmotu obra a dráhu, jakou bychom čekali spíš u malého ledového tělesa odkudsi z okraje soustavy. Jeden oběh kolem hvězdy jí trvá asi 30 pozemských let a vede ji do vzdálenosti 10,09 astronomické jednotky (AU, vzdálenost Země od Slunce), v průměru tedy desetkrát dál, než je Země od svého Slunce.
Teplota, která je jen průměr
Model počítá rovnovážnou teplotu planety na 111 K, tedy asi −162 °C. U dráhy blízké kruhu by to bylo číslo, které planeta má v podstatě pořád. Jenže při excentricitě 0,92 prochází HD 26161 b při každém oběhu obrovským rozpětím vzdáleností od hvězdy, jednou blízko, jindy daleko, tam, kde záření hvězdy citelně slábne. Stejný model dává planetě v průměru kolem 33 wattů na metr čtvereční záření, zhruba padesátinu toho, co dopadá na Zemi (asi 1361 wattů na metr čtvereční). 111 K je tak jedno číslo tam, kde fyzikálně existují dva extrémy: žhavý průlet kolem hvězdy a mrazivý pobyt daleko od ní. Jak velký je ten rozdíl doopravdy, se z dostupných dat zatím nedá spočítat.
Co zatím nevíme
Přesná vzdálenost v přísluní (nejbližším bodě dráhy) a v odsluní (nejvzdálenějším bodě) se dá z poloosy dráhy a excentricity teoreticky dopočítat, ale v dostupných datech obě čísla chybí. Druhá otevřená otázka je samotná hodnota excentricity: 0,92 je aktuální katalogový odhad NASA, zatímco objevová práce z roku 2021 uváděla 0,82. Obě čísla vycházejí z neúplného pozorování, HD 26161 b obíhá svou hvězdu desítky let a od objevu v roce 2021 ji žádný přístroj nesledoval po celý jeden oběh. Tým, který planetu objevil, plánoval sledovat ji dál a čekat na průchod přísluním, který by dráhu konečně zpřesnil. Dokud se to nestane, zůstává 0,92 nejlepším dostupným odhadem, ne hotovým číslem.