Těleso velké jako vícepodlažní dům prolétlo kolem Země ve vzdálenosti dvou a čtvrt Měsíce
Kolem Země 18. října 2026 prolétlo těleso o rozměrech, jaké má vyšší bytový dům, a nikdo ho nesledoval v panice na poslední chvíli, protože jeho dráhu měli astronomové spočítanou dlouho předem. Objekt nese označení 2026 TS a nejblíž k nám byl v 06:16 UTC, světového koordinovaného času, kdy ho od Země dělilo asi 907 000 kilometrů.
Kolik je to doopravdy blízko
Nejpřirozenější metr v sousedství Země je vzdálenost k Měsíci, 384 400 kilometrů, číslo, které zná skoro každý z fotografií i z toho, že se tam kdysi létalo. Asteroid 2026 TS prolétl ve vzdálenosti 2,36násobku této dráhy. V astronomických jednotkách, tedy ve střední vzdálenosti Země od Slunce (1 AU = 149,6 milionu kilometrů), je to 0,00606 AU, stejné číslo, jen v jiných jednotkách. „Blízko” v astronomii pořád znamená skoro milion kilometrů prázdného prostoru mezi tělesy.
Jak se takové číslo vůbec spočítá
Vzdálenost a čas největšího přiblížení nejsou jeden snímek, na kterém by šlo těleso zahlédnout přímo v okamžiku průletu, jsou to výsledek výpočtu dráhy. Pozemní přehlídkové dalekohledy zachytily 2026 TS na obloze opakovaně, z posloupnosti naměřených poloh se sestavila jeho dráha kolem Slunce a z ní středisko NASA pro studium blízkozemních objektů, CNEOS při Jet Propulsion Laboratory, spočítalo přesný okamžik a vzdálenost nejbližšího bodu. Asteroid patří do skupiny blízkozemních těles typu Apollo, objektů, jejichž dráha kolem Slunce protíná dráhu Země.
Proč čerstvé označení neznamená pozdní objev
Písmena a čísla 2026 TS dostal objekt teprve krátce před samotným průletem. Zní to jako „objevili ho na poslední chvíli”? Je to přesně naopak. Znamená to, že dnešní přehlídkové dalekohledy dovedou zachytit i těleso velké pár desítek metrů ve vzdálenosti milionů kilometrů, spočítat mu dráhu a přidělit katalogové označení dřív, než kolem Země proletí. Rychlé přidělení jména je důkaz schopnosti sledovat oblohu, ne důkaz toho, že něco uniklo pozornosti.
Jak velké to vlastně je
Velikost 2026 TS se přímo nezměřila, je to odhad z toho, jak jasně se objekt na obloze jevil, a z předpokládané odrazivosti povrchu, takzvaného albeda, tedy podílu slunečního světla, které povrch odrazí zpět do vesmíru. Při dvou běžně používaných hodnotách albeda vychází průměr tělesa někde mezi 41 a 92 metry, rozptyl přes dvojnásobek, protože tmavší povrch musí být větší, aby odrazil stejné množství světla jako světlejší a menší. Jde o průměr, ne o poloměr, a toto číslo nijak nesouvisí s tím, jak daleko asteroid proletěl, velikost tělesa a vzdálenost jeho dráhy jsou dvě oddělené věci.
Co zůstává otevřené
Skutečný průměr v rozmezí 41 až 92 metrů, přesná odrazivost povrchu i přesná rychlost vůči Zemi v okamžiku průletu zatím čekají na lepší data. Bez radarového nebo tepelného pozorování se rozsah velikosti nedá zúžit na jedno číslo. Žádná z těchto mezer neznamená záhadu ani riziko, 2026 TS prolétlo kolem Země a zase se vzdálilo dřív, než na něj někdo stihl namířit přesnější přístroj.