Andromeda Galaxy — největší člen Místní skupiny galaxií

Andromeda Galaxy je spirální galaxie vzdálená přibližně 2 499 991,95 světelných let, což z ní činí nejbližší velkou galaxii k Mléčné dráze. Rozpíná se napříč průměrem zhruba 220 000 světelných let a obsahuje odhadem jeden bilion hvězd — to jsou řádově větší rozměry než u Mléčné dráhy. Patří zároveň k největším členům Místní skupiny galaxií, která zahrnuje přes čtyřicet dalších galaxií včetně Trojúhelníkové galaxie M33. Přestože je Androméda na obloze šestkrát širší než úplněk, pouhým okem je bez dalekohledu viditelné pouze její jasné středové jádro.

Základní údaje

  • Typ tělesa: galaxie
  • Vzdálenost: 2 499 991,95 sv. let

Struktura a tvar

Androméda má stavbu srovnatelnou s Mléčnou dráhou: centrální vyboulení obklopené plochým diskem hvězd, plynu a prachu, z něhož vybíhají spirální ramena. Celou galaxii obaluje rozsáhlý halo osídlený kulových hvězdokupami a trpasličími satelitními galaxiemi. Data ze sky survey 2MASS (Two Micron All-Sky Survey) prokázala, že centrální vyboulení má krabicovitý tvar — příznak toho, že Androméda je příčkovou spirální galaxií pozorovanou téměř přímo podél dlouhé osy příčky.

Ze Země ji vidíme pod sklonem přibližně 77 stupňů od pohledové roviny, takže na obloze působí protáhle: zdánlivý rozměr je asi 190 krát 60 úhlových minut. Temný halo galaxie je tvořen převážně temnou hmotou, přičemž studie naznačují, že tento halo má prolátní (protáhlý) tvar.

Jádro Andromédy skrývá prstenec starých, červených hvězd a disk mladých, modrých hvězd. Galaxie se zároveň jeví jako dvojjaderná — dva jasnostní vrcholy jsou od sebe vzdáleny přibližně 5 světelných let. Centrální supermassivní černá díra, označovaná M31*, má hmotnost odhadovanou na přibližně 140 milionů hmotností Slunce.

Hmotnost a sourozenci v Místní skupině

Viriální hmotnost Andromédy se odhaduje na přibližně 1 bilion hmotností Slunce, neboli přibližně 2,0 × 10⁴² kilogramů — stejný řád velikosti jako Mléčná dráha. Přestože je Androméda průměrem výrazně větší než Mléčná dráha, jejich celkové hmotnosti jsou si podobné.

Spirální ramena Andromédy jsou gravitačně zdeformována dvěma průvodními satelitními galaxiemi: Messier 32 a Messier 110, které obě obíhají kolem M31. Kolem středu galaxie se táhne výrazný prstenec plynu a prachu, který podle astronomů vznikl srážkou s Messier 32 před více než 200 miliony let.

V halu Andromédy lze rozeznat tzv. Obří hvězdný proud — nejnápadnější pozůstatek splynutí galaxií v celé Místní skupině. Vznikl tehdy, kdy Androméda pohltila sousední galaxii a roztrhala ji na hvězdný tok táhnoucí se halem.

Vznik galaxie

Androméda vznikla přibližně před 10 miliardami let kolizí a následným splynutím menších protogalaxií. Tato bouřlivá událost formovala většinu galaktického hala i rozšířený disk galaxie, jak jej vidíme dnes.

Historie pozorování

Nejstarší zaznamenaná zmínka o Andromedě pochází z roku 964 n. l., kdy perský astronom Abd al-Rahmán al-Súfí popsal galaxii jako „malý obláček“ ve svém díle Kniha pevných hvězd. Jde o první známý písemný záznam o jakékoli galaxii jiné než Mléčná dráha — více než šest století před vynálezem dalekohledu.

První zdokumentované teleskopické pozorování Andromédy uskutečnil německý astronom Simon Marius 15. prosince 1612. Charles Messier zařadil galaxii 3. srpna 1764 do svého katalogu pod označením M31 a chybně připsal objev Mariovi, aniž věděl o al-Súfího dřívějším pozorování.

V roce 1953 přinesla pozorování provedená 200palcovým dalekohledem observatoře Palomar zásadní upřesnění: astronomové zjistili, že existují dva odlišné typy cefeid, což ukázalo, že skutečná vzdálenost k Andromedě je více než dvojnásobná oproti Hubbleovu původnímu odhadu.

20. července 1993 NASA oznámila, že Hubbleův vesmírný dalekohled objevil ve středu M31 dvojité jádro — každý ze dvou jasnostních vrcholů sdružuje několik milionů hustě nahromaděných hvězd.

Budoucnost: srážka s Mléčnou dráhou?

Pozorování Hubblova vesmírného dalekohledu zveřejněná v roce 2012 naznačila takřka čelní srážku Andromédy s Mléčnou dráhou přibližně za 4 miliardy let; obě galaxie by pak měly splynout v jednu eliptickou galaxii přibližně za 6 miliard let.

Studie zveřejněná v roce 2025 v časopisu Nature Astronomy tuto předpověď zpochybňuje. Nejistoty v aktuálních polohách, pohybech a hmotnostech galaxií Místní skupiny ponechávají přibližně 50% pravděpodobnost, že ke splynutí Mléčné dráhy s Andromedou v příštích 10 miliardách let vůbec nedojde. Klíčovým faktorem je oběžná dráha Velkého Magellanového oblaku — jeho gravitační vliv míří téměř kolmo na oběžnou rovinu soustavy Mléčná dráha–Androméda a může oběžnou dráhu Andromédy výrazně odklonit.

Zajímavosti

  • Androméda zaujímá na obloze zdánlivou šířku přibližně šestkrát větší než úplněk, přesto je pouhým okem bez dalekohledu viditelné pouze její jasné středové jádro — vnější disk je příliš slabý. (messier-objects.com)
  • Kulová hvězdokupa G1 v Andromedě má dvakrát větší hmotnost než největší kulová hvězdokupa Mléčné dráhy Omega Centauri a pravděpodobně ukrývá centrální černou díru střední hmotnosti přibližně 2 × 10⁴ hmotností Slunce. Astronomové navíc podezírají G1, že je obnaženým jádrem trpasličí galaxie, kterou M31 kdysi pohltila. (messier-objects.com)
  • Ačkoli Androméda opticky vykazuje dva jasnostní vrcholy vzdálené od sebe přibližně 5 světelných let, skutečný geometrický střed galaxie leží u toho slabšího z nich. Jasnější vrchol je excentrický prstenec starých hvězd obíhajících kolem centrální supermassivní černé díry. (sci.esa.int)
  • Perský astronom Abd al-Rahmán al-Súfí popsal galaxii Androméda jako „al-latka al-bajdá“ (malý bílý obláček) ve své Knize pevných hvězd v roce 964 n. l. — čímž se Androméda stala první galaxií mimo Mléčnou dráhu zaznamenanou v lidském písemnictví, a to více než šest století před vynálezem dalekohledu. (arxiv.org)
  • Studie zveřejněná v roce 2025 v časopisu Nature Astronomy zjistila, že gravitační vliv Velkého Magellanového oblaku — satelitu Mléčné dráhy — míří téměř kolmo na oběžnou rovinu soustavy Mléčná dráha–Androméda a mohl by zabránit jejich vzájemnému splynutí. Pravděpodobnost srážky v příštích 10 miliardách let tak vychází přibližně půl na půl. (nature.com)

Zdroje údajů

Kde se o něm píše

Údaje aktualizovány: 2026-10-31