M 33 — AI Ilustrace
AI Ilustrace

M 33 — Trojúhelníkova galaxie

Trojúhelníkova galaxie je nepruhovaná spirální galaxie morfologického typu SA(s)cd vzdálená přibližně 2 999 990,34 světelného roku, čímž se řadí na druhé místo nejbližších spirálních galaxií k Mléčné dráze. Průměrem okolo 60 000 světelných let — zhruba poloviny průměru Mléčné dráhy — patří k největším členům Místní skupiny galaxií, kde zaujímá třetí místo za Andromedou a Mléčnou dráhou. Odhadovaný počet hvězd v ní dosahuje 40 miliard, přičemž hmotnost viditelné hvězdné složky činí přibližně 8 miliard hmotností Slunce a celková svítivost odpovídá asi 3 miliardám násobků sluneční svítivosti. Zdánlivá vizuální hvězdná velikost 5,72 ji staví na samou hranici toho, co lze za dobrých podmínek spatřit pouhým okem.

Základní údaje

  • Typ tělesa: galaxie
  • Vzdálenost: 2 999 990,34 sv. let

Fyzikální vlastnosti

M 33 je klasifikována jako čistě disková galaxie — nemá centrální vyboulení a neposkytuje žádný důkaz o přítomnosti superhmotné černé díry ve svém jádru. Dynamické modely Hubblova vesmírného dalekohledu stanovily horní mez hmotnosti jakékoli centrální černé díry na pouhých 1 500 hmotností Slunce, což je o několik řádů méně, než bývá typické pro srovnatelné spirální galaxie. Tato hodnota je výsledkem měření, nikoli pouhého odhadu.

Spirální ramena galaxie jsou volná, skvrnitá a nepravidelná — jde o tzv. flokulentní spirálu bez pruhové struktury. Hojné modré veleobry v ramenech dávají M 33 modřejší integrovanou spektrální barvu, než vykazuje většina spirálních galaxií. Galaxie je k naší zorné linii nakloněna přibližně 54 stupni, což umožňuje přiměřeně přímý pohled na její vnitřní strukturu. Na obloze zaujímá úhlové rozměry 70,8 × 41,7 úhlové minuty.

Celková hmotnost M 33 se odhaduje na 10 až 40 miliard hmotností Slunce. Baryonická hmotnost galaxie představuje přibližně desetinu baryonické hmotnosti Mléčné dráhy. Z rotační křivky změřené do vzdálenosti 16 kiloparseků od středu plyne, že hmotnost temného haloa dosahuje nejméně 5 × 10¹⁰ hmotností Slunce. Rotační rychlost galaxie dosahuje přibližně 100 km/s, výrazně méně než rotační rychlost Mléčné dráhy (okolo 220 km/s), což odráží menší celkovou hmotnost M 33.

M 33 se přibližuje k naší Sluneční soustavě rychlostí 179 až 182 km/s a ke galaktickému středu Mléčné dráhy rychlostí přibližně 24 km/s — pohybuje se tedy ve směru Andromedovy galaxie. Galaxie je s Andromedou (M 31) spojena několika proudy neutrálního vodíku a hvězd, které jsou pozůstatkem slapové interakce před několika miliardami let. Do budoucna se předpokládá výrazně bližší setkání obou galaxií za přibližně 2,5 miliardy let.

Jádro a NGC 604

Jádro M 33 je samo o sobě oblastí H II — ionizovaného vodíku — a obsahuje ultraluminózní rentgenový zdroj, který je nejsvítivějším rentgenovým zdrojem v celé Místní skupině galaxií. Tato výjimečná vlastnost je o to pozoruhodnější, že galaxie je podstatně menší než Andromeda nebo Mléčná dráha.

Nejznámější jednotlivou oblastí M 33 je NGC 604: obří oblast tvorby hvězd o průměru přibližně 1 500 světelných let, kterou jako samostatný objekt popsal William Herschel a která byla zařazena do Nového obecného katalogu. NGC 604 je stará odhadem 3,5 milionu let a obsahuje hvězdy spektrálního typu O a Wolf-Rayetovy hvězdy stáří přibližně 3 milionů let, ale i starší populaci s věkem kolem 12 milionů let — to naznačuje po sobě jdoucí sekvenci spouštěných hvězdotvorných událostí. V březnu 2024 zveřejnil Webbův vesmírný dalekohled NASA dvě nové infračervené snímky NGC 604 pořízené nástroji NIRCam a MIRI; odhalily dříve nepozorované struktury, včetně vláken plynu, dutin vyhlodaných hvězdným větrem a emise polycyklických aromatických uhlovodíků.

Hvězdná populace a tvorba hvězd

Spirální ramena M 33 obsahují nejméně 54, možná až 122 a více kulových hvězdokup a přibližně 80 emisních mlhovin. Tyto počty odrážejí aktivní hvězdotvorné prostředí galaxie.

V roce 2023 Webbův vesmírný dalekohled identifikoval přes 790 mladých hvězdných objektů v jižním spirálním rameni M 33. Jde o první záchyt mladých hvězdných objektů mimo Mléčnou dráhu a Magellanovy mraky na takovéto vzdálenosti a výsledky potvrzují probíhající aktivní tvorbu hvězd se zvýšenou účinností v oblastech hustého plynu.

Historie objevu

Jako první M 33 pravděpodobně pozoroval italský astronom Giovanni Battista Hodierna před rokem 1654. Ve svém díle De systemate orbis cometici; deque admirandis coeli caracteribus zaznamenal mlhavý útvar poblíž souhvězdí Trojúhelníku, jeho publikace však vzbudila mimo Sicílii jen nepatrnou pozornost. Charles Messier galaxii nezávisle znovu objevil v roce 1764 a zařadil ji do svého katalogu. William Herschel galaxii pozoroval přibližně 20 let po Messierovi a samostatně katalogizoval NGC 604, největší oblast H II v M 33.

V roce 1850 William Parsons, třetí hrabě z Rosse, rozpoznal v M 33 spirální mlhovinu — šlo o jeden z prvních objektů vůbec, u nichž byla spirální struktura identifikována. Edwin Hubble provedl v roce 1926 první podrobnou hvězdnou studii M 33: identifikoval 35 cefeidových proměnných hvězd a jejich prostřednictvím prokázal, že M 33 je samostatná galaxie nezávislá na Mléčné dráze.

Měření vzdálenosti a současný výzkum

V roce 2005 astronomové změřili úhlovou rotaci a vlastní pohyb M 33 pomocí Very Long Baseline Array sledováním dvou masérů H₂O na protilehlých stranách galaxie. Výsledkem bylo geometrické měření vzdálenosti 730 ± 168 kiloparseků a rychlost 190 ± 59 km/s vůči Mléčné dráze.

V roce 2023 tým využívající fotometrii cefeid z Hubblova dalekohledu zpřesnil měření vzdálenosti M 33 na přesnost 1,3 %, čímž vznikl nový kalibrátor pro extragalaktický žebřík vzdáleností a Hubbleovu konstantu.

Poloha M 33 na obloze odpovídá rektascenzi 01h 33m 50,02s a deklinaci +30° 39′ 36,7″ v severním souhvězdí Trojúhelníku.

Zajímavosti

  • Kdyby NGC 604 v M 33 — oblast tvorby hvězd o průměru 1 500 světelných let — ležela ve stejné vzdálenosti od Země jako Orionova mlhovina, byla by podle NASA nejjasnějším objektem noční oblohy hned po Měsíci. (space.com)
  • Mozaika M 33 z Hubblova vesmírného dalekohledu sestavená ze 54 samostatných záběrů a zveřejněná v lednu 2019 rozlišila přibližně 25 milionů jednotlivých hvězd v jediném snímku — přitom M 33 obsahuje odhadem 40 miliard hvězd celkem. (esahubble.org)
  • Hvězdotvorné jádro M 33 je sídlem nejsvítivějšího rentgenového zdroje v celé Místní skupině galaxií — přestože samotná galaxie je výrazně menší než Andromeda nebo Mléčná dráha. (astrojolo.com)
  • První záznam o M 33 pochází od italského astronoma Giovanniho Battisty Hodierna z doby před rokem 1654 a je obsažen v jeho knize De systemate orbis cometici, která mimo Sicílii vzbudila tak malou pozornost, že galaxii nezávisle znovu objevili nejméně dva astronomové — Charles Messier v roce 1764 a William Herschel přibližně dvacet let po něm. (deepskycorner.ch)
  • Green Bank Telescope potvrdil existenci mostu neutrálního vodíku mezi M 31 a M 33, který je považován za pozůstatek slapového ohonu z blízkého setkání obou galaxií před pravděpodobně miliardami let; setkání muselo proběhnout dávno, protože žádná z galaxií dnes nenese viditelné stopy narušení. (space.com)
  • NGC 604 v M 33 je odhadem stará pouhých 3,5 milionu let a obsahuje přes 200 nejteplejších a nejhmotnějších hvězd, všechny v raných stádiích svého života. Astronomové poznamenávají, že v Mléčné dráze neexistuje žádná srovnatelná oblast. (science.nasa.gov)

Zdroje údajů

Kde se o něm píše

Údaje aktualizovány: 2026-10-31