Rok, který se vejde do jedné pracovní směny Osm hodin v práci, pauza na oběd, cesta domů, normální směna. U exoplanety ZTF J1230-2655 b se do stejného času vejde skoro jeden a půl jejího vlastního roku: tahle planeta oběhne svou hvězdu za 5,664 hodiny. Celý její rok začne a skončí dřív, než stihnete dojet autem … Read more
Rtuť má skoro zemskou hustotu. Váze to nepomohlo Vezmi kousek horniny z nitra Rtuti a kousek z nitra Země, stejně velký. Na váze budou skoro nerozeznatelné, hustota obou planet se liší o necelá dvě procenta. Teď je slož do celých těles. Vznikne rozdíl, který hustotu úplně popře: Rtuti ve výsledku chybí asi osmnáctinásobek hmoty. Hustota … Read more
Planeta, které rok trvá necelých pět hodin Uvař si ráno kávu, odpracuj směnu, stihni oběd i večeři, a za tu dobu exoplaneta K2-137 b stihne oběhnout svou hvězdu pětkrát, možná šestkrát. Jeden její „rok”, tedy doba jednoho úplného oběhu kolem hvězdy, trvá 15 527,7 sekundy. Na hodinách je to 4,3135 hodiny, necelé čtyři hodiny a … Read more
Mars na kuchyňské váze Položte na kuchyňskou váhu kilogramové závaží, takové, jaké znáte z pytlíku cukru nebo mouky. Vedle něj dejte menší mobilní telefon, ne starší cihlu, ale útlejší model kolem 107 gramů. Přesně v tomhle poměru si navzájem stojí Země a Mars: kdyby Země vážila jako to závaží na jedné misce, Mars by na … Read more
Jeden rok na Uranu je skoro celý lidský život Člověk, který se narodí ve chvíli, kdy Uran mine konkrétní bod své dráhy, by se dočkal jeho návratu na stejné místo zhruba ve svých čtyřiaosmdesáti letech, pokud by se dožil vysokého věku. Jeden oběh téhle planety kolem Slunce trvá 2,651×10⁹ sekund. Srovnáme-li to s pozemským rokem, … Read more
Blíž než Měsíc: jak těsně prolétl kolem Země asteroid 2026 RG15 Měsíc obíhá Zemi po dráze vzdálené v průměru 384 400 kilometrů, číslo, které si většina lidí nosí v hlavě jako synonymum pro „daleko, ale ne tak úplně“. Do té samé dráhy, jen čtyřikrát blíž k nám, se 15. září 2026 vešel kámen velký zhruba … Read more
Planeta, která září jako hvězda, i když hvězda není Denní strana exoplanety KELT-9 b má podle modelu teplotu kolem 4 600 K. To je asi 80 % teploty slunečního povrchu, který se udává jako 5 772 K (nominální hodnota Mezinárodní astronomické unie z roku 2015). Planeta, ne hvězda, se tak svým žárem blíží Slunci, a … Read more
Kepler-51 b: planeta s hustotou balicí pěny Vezmi do ruky kus pěnového polystyrenu, ve kterém přišla televize. Skoro ho necítíš, obyčejná balicí pěna má hustotu zhruba 10 až 35 kilogramů na metr krychlový, podle typu (odhad, běžná materiálová hodnota, ne z vesmírné agentury). Teď si zkus představit celou planetu se stejnou hustotou. Exoplaneta Kepler-51 b, … Read more
Rok proti roku Jeden úplný oběh kolem hvězdy trvá na exoplanetě KOI-1843.03 přesně 15 282 sekund, tedy 4,245 hodiny. Aby srovnání dávalo smysl, musí proti sobě stát stejná veličina, oběžná doba proti oběžné době. Zemský rok trvá 365,25 dne, což je 31 557 600 sekund. Podělíme-li tímto číslem oběžnou dobu KOI-1843.03, vyjde poměr zhruba 4,84 … Read more
Devadesát pět Zemí na jedné misce vah Zkuste si to jako obrázek, i když to fyzicky nejde: na jednu misku obří váhy naskládáte glóbusy Země, jeden na druhý, planety nemají hrany, o které by se opíraly, ani se nedají postavit vedle sebe jako cihly. Ale kdyby taková váha existovala, museli byste jich tam dát přesně … Read more
